Zápasy tohoto týdne
žádný zápas
Zápasy příštího týdne
žádný zápas
Hlavní partner

Aktuality

05.03.2021

TJ Depos mění svůj název na Sportovní klub Horní Suchá

TJ Depos mění svůj název na Sportovní klub Horní Suchá

     Nejstarší a co do počtu členů největší tělovýchovný spolek na území naší obce, který sdružuje oddíly fotbalu, tenisu a ASPV (asociace sportu pro všechny) TJ Depos Horní Suchá po 11 letech mění svůj název.  Důvodem pro tuto razantní změnu je skutečnost, že firma Depos Horní Suchá, a. s. přestala Tělovýchovnou jednotu finančně i materiálně podporovat, nebyl tedy důvod, aby jméno firmy zůstalo v názvu Tělovýchovné jednoty. Hornosušstí sportovci společnosti Depos Horní Suchá, a. s. děkují za její mnohaletou podporu.

 

     Na valné hromadě TJ dne 23. 6. 2020 bylo delegovanými členy TJ schváleno přejmenování spolku na Sportovní klub Horní Suchá. Delegáti oddílu ASPV pak ještě navrhli název TJ Horní Suchá, při následné volbě však byl tento návrh ostatními delegáty valné hromady přehlasován ve prospěch názvu SK Horní Suchá (Sportovní klub Horní Suchá, z. s.). Administrativně velmi náročná akce přejmenování spolku byla dokončena doručením Usnesení Krajského soudu v Ostravě o změně názvu ve spolkovém rejstříku. Z názvu hornosušských sportovců tak zmizelo označení TJ (tělovýchovná jednota), který bylo používáno od 50. let 20. stol., kdy pod hlavičku dělnických tělovýchovných jednot byly sdružovány veškeré sportovní oddíly politickým rozhodnutím tehdejšího režimu na území Československa.

 

     Názvem SK neboli sportovní klub se spolek vrací ke svým počátkům, kdy na území obce existovaly dva sportovní – fotbalové kluby ČSK a PKS Lechia, neboli Český sportovní klub a Polski klub sportowy. Nově vzniklý název SK Horní Suchá není ani český ani polský, ale především hornosušský. Je tady pro všechny občany Horní Suché a okolí, a klade si za cíl i nadále uspokojovat sportovní a kulturní vyžití jeho členům a ostatním občanům, a tyto možnosti dále zkvalitňovat. Vždyť v roce 2021 oslaví spolek významné jubileum, a to 110 let od založení organizovaného sportu v Horní Suché a 90 let od založení fotbalu.

 

Přehled názvů:

  • 1931– PKS Lechia Horní Suchá (Polski klub sportowy) a ČSK Horní Suchá (Český sportovní klub)

 

  • 1948– Sokol DPG Horní Suchá (Sokol Důl Prezident Gottwald Horní Suchá) - vznikl sloučením dvou do té doby samostatných klubů ČSK a PKS Lechia

 

 

  • 1975 - TJ Důl President Gottwald Havířov 6 - Horní Suchá(TJ DPG)

 

  • 1991– TJ Důl František Horní Suchá (Tělovýchovná jednota Důl František Horní Suchá)

 

  • 2010– TJ Depos Horní Suchá (Tělovýchovná jednota Depos Horní Suchá)

 

  • 2021 – SK Horní Suchá (Sportovní klub Horní Suchá)
02.03.2021

Zákaz trénování

Vážená dámo a pánové, vzhledem ke zhoršující se pandemické situaci došlo k vydání mnoha nových vládních usnesení, v rámci nichž byla mj. zpřísněna opatření v rámci trénování a sportování vůbec. Počínaje dneškem (1.3.2021) proto platí, že sportovat lze pouze:

 
a. na venkovním sportovišti,
b. na území obce , ve které má osoba trvalý pobyt nebo bydliště,
c. individuálně, nebo v přítomnosti členů jedné domácnosti,
 
Vzhledem k této situaci,  zakazuji trénování do odvolání na hřištích TJ  v Horní Suché.  
Doufám, že situace se zlepší a  znovu se sejdeme na hřišti. O případných změnách a nových informacích dám okamžitě vědět.
12.02.2021

ROBIN PETÍK - ROZHOVOR S ODCHOVANCEM V DRESU MUŽŮ

ROBIN PETÍK - ROZHOVOR S ODCHOVANCEM V DRESU MUŽŮ

Kreativní, rychlý a týmový, tak lze charakterizovat osmadvacetiletého záložníka Horní Suché Robina Petíka. Přestože jde o veliký talent, v rozhodující chvíli kariéry ho nepodrželo zdraví. Teď je, u fanoušků velmi oblíbený hráč, na vrcholu kariéry, do fotbalu má velikou chuť a chce udělat úspěch, a to v dresu mateřského klubu TJ Depos Horní Suchá. Jaké byly jeho fotbalové začátky, čeho by chtěl ještě ve fotbale dosáhnout, co si myslí o možnostech svého klubu a mnoho dalších zajímavostí se dozvíte v dnešním rozhovoru s odchovancem.
 
ROBINE, VĚTŠINA FOTBALOVÝCH FANOUŠKŮ HORNÍ SUCHÉ TĚ VELMI DOBŘE ZNÁ, PŘESTO MOHL BY SES NÁM NĚJAK VÍCE PŘEDSTAVIT?
Ahoj, zdravím všechny příznivce Horní Suché. Žil jsem do 9 let v Karviné-doly, v rodinném domku s rodiči, starším bráchou a strejdou, kterého naši vychovávali. Takže jsme byli 3 kluci. V Karviné-doly nebyl žádný fotbalový klub, kde bych mohl začít hrát. Pamatuji si, že jsem od mala strašně rád běhal a závodil s taťkou až do té doby, dokud mi dával náskok. Později už to měl těžší.  Pamatuji si, že kolem 4-5let jsem dostal svůj první míč. Od té doby jsme parťáci a je to součást mého života. Nikdo z rodiny fotbal nehrál, ale já si s balonem na zahradě kopal od rána do večera sám.  V 9 letech jsme se přestěhovali do Horní Suché a tam jsem už měl spoustu kamarádů ze školy, do které jsem dojížděl. Můj soused a nejlepší kamarád byl Franta Jašek. On už na fotbal chvíli chodil, takže jsem s ním začal chodit hrát a našel si další přátelé, se kteří mi zůstali dodnes, a jsem za to rád. Přihlásit se na fotbal, bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě.
 
CO DĚLÁŠ, KDYŽ ZROVNA NEJSI NA HŘIŠTI NEBO V PRÁCI?
Když nejsem v práci, nebo na hřišti, věnují se své přítelkyni Nikči, se kterou jsme 14 let. Bydlíme v domku, takže je pořád co dělat jak uvnitř, tak na zahradě. Máme i 2 velké pejsky, kterým věnujeme hodně volného času. Pravidelně se taky snažím cvičit, ať se trošku udržuji.
 
JAKÉ BYLY TVÉ FOTBALOVÉ ZAČÁTKY?
Na začátky vzpomínám rád, i když to bylo strašně těžké. Naše generace neměla žádnou přípravku a pořádně ani mládež. Klub se v té době hodně soustředil na muže. Byli jsme mladší žáci ale nebyla přípravka, hráli jsme s kluky mladšími i staršími. Hráli jsme ještě na škvaře, ale většinou jsme prohrávali, protože jsme soupeřili proti větším a vyspělejším protivníkům. Pamatuji si, že jsem odehrál svůj zápas za mladší žáky. Hned po něm jsem šel pomoct starším žákům, kdy jsem odehrál taky celý zápas. A nakonec jsem šel ještě na střídačku dorostu.  Starší kluci mi utáhli kraťasy, co nejvíce to šlo, ale stejně mi padaly.  Přišel jsem domů, chvíli jsem pospal a šel ven na louku hrát s kamarády zase fotbal. 
 
KDO TĚ K FOTBALU PŘIVEDL?
K fotbalu mě vlastně nepřivedl nikdo. Nikdo z rodiny nikdy fotbal nehrál, bylo to ve mě od mala. Bavilo mě to, chtěl jsem fotbal hrát sám od sebe. Nejvíce jsem na fotbal chodil s Frantou Jaškem, protože jsme byli sousedi a trávili spolu celé dny. Na fotbal nás na střídačku odváželi jeho, nebo mojí rodiče. Protože byl fotbal přes celou Horní Suchou, později jsme jezdili na kolech.
 
HORNÍ SUCHÁ JE KLUB S BOHATOU HISTORIÍ, CO MYSLÍŠ, ŽE MUSÍ ČLENOVÉ KLUBU A JEHO HRÁČI UDĚLAT, ABY DOKÁZALI KLUB UDĚLAT ZNOVU ÚSPĚŠNÝM?
Můj názor je, že by se fotbal v Horní Suché měl stavět na odchovancích. Na klucích, kteří mají k tomu klubu nějaký vztah a nechají na hřišti každý trénink i zápas svou duši. Tak jako to máme my střední a starší generace. Podle mě je potřeba dávat šanci mladým klukům, na kterých fotbal v suché jednou bude stát.
 
JE NĚCO CO JE V NAŠEM FOTBALOVÉM KLUBU NA DOBRÉ ÚROVNI, ČÍM SE PODLE TEBE MŮŽE KLUB POCHLUBIT, A NAOPAK CO BY JSI V KLUBU ZMĚNIL K LEPŠÍMU?
Na vysoké úrovni je určitě naše zázemí, které je strašně důležité. Myslím si, že se klub může také chlubit mládeží. Odchovanci jednou potáhnou muže a budou to hráči schopni hrát na vysoké úrovni. I když některé kluci odejdou do lepších týmů, ten zbytek kluků, kteří přejdou do mužů, bude na vysoké úrovni a fotbal půjde každým rokem více nahoru. Změnil bych k lepšímu přístup k mužům. Hodně se zaměřuje na mládež, což je základ, ale pořád by se nemělo zapomínat na muže a aktuální hráče.
 
V HORNÍ SUCHÉ HRAJEŠ PŘEVÁŽNOU ČÁST SVÉ KARIÉRY, NA KTERÉ OBDOBÍ NEJRADĚJI VZPOMÍNÁŠ?
Stoprocentně na starší žáky, kdy jsme suverénně vyhráli okresní soutěž a postoupili pod vedením Tomáše Kalety a Ondřeje Sukače. Ti v tu dobu hráli v Horní Suché v útoku. Měli jsme v týmu spoluhráče jako např. Roman Kubját, Patrik Garlik, Josef Laluch atd. Všichni byli velcí dříči a srdcaři, ale především jsme byli kamarádi nejen na hřišti. Dobrá parta v kabině je základ, kterou z nás Tomáš Kaleta a Ondřej Sukač udělali.
 
PŮSOBIL JSI I V JINÝCH KLUBECH, MŮŽEŠ ČTENÁŘŮM PROZRADIT VE KTERÝCH A SROVNAT SVÉ PŮSOBENÍ TAM S HORNÍ SUCHOU?
Když jsem přešel ze starších žáků do dorostu, přišla lákavá nabídka z MFK Havířov, který hrál divizi, pod trenéry Petrem Miskovicem a Jardou Glacem. Přišel jsem s velkým respektem, protože to bylo o několik soutěži výš a hrál jsem středního záložníka. Z postu střední zálohy jsem dal hned v prvním zápase 2 góly a do konce sezóny pak dalších 12, včetně spousty asistencí. Po svých zápasech jsem chodil pomáhat i starším ročníkům. Dorost tam tehdy byl rozdělen na 4 ročníky a já byl v těch nejmladších. V 15 ti letech jsem chodil i na střídačku za muže, kteří hráli divizi. Většinou jsem nastupoval v 60 minutě na střed zálohy, vedle dost velkých jmen. Chvíli na to přišel zájem z Karviné, jejichž trenéři mne chodili na zápasy sledovat. Já si v tu chvíli zranil záda a dodnes mám výhřez ploténky. Rok jsem pořádně nemohl hrát ani běhat. Mezitím se na MFK změnilo vedení i trenéři a já se rozhodl jít zpět do Horní Suché, kde jsme se sešli všichni z hostování zpět. Hned následující sezónu se pod vedením Mirka Zednika a Davida Jeziorského postoupilo.
 
SETKAL SES VE SVÉ KARIÉŘE S NĚJAKÝM SPOLUHRÁČEM NEBO TRENÉREM, KTERÝ TĚ NĚJAK VÝZNAMNĚ OVLIVNIL?
Můj první trenér, kterého jsem bral vážně a hodně mu naslouchal, byl Tomáš Kaleta ve starších žácích. Ten si myslím, že mě naučil nejvíce. Tehdy to byl super tým a Tomáš Kaleta z nás dostával maximum. Teprve v tom věku jsem opravdu začal chápat, že všechnu tu dřinu na tréninku nedělám pro ostatní, ani za trest, ale sám pro sebe. Tam si myslím, že nastal ten zásadní zlom. Tomáš nám vše důležité dokázal vysvětlit s klidem. Zakázal nám se na hřišti hádat a nevymlouvat se jeden na druhého. Naopak nás naučil zamakat jeden za druhého. Tak to má byt. Dodnes mám v sobě vše, co mě na hřišti naučil. Později jsem měl tu čest s ním hrát u nás v mužích.
Dalším trenérem, který mě ovlivnil, je určitě Petr Miskovic, který mě trénoval v MFK Havířově v dorostu. Dobrý trenér, správný chlap. Naučil mě na vyšší úrovni spoustu věcí a fotbalově jsem díky němu rostl. Hlavní byly kvalitní a tvrdé tréninky, jinak to na takové úrovni ani nešlo. Zároveň jsme byli i super parta a každý trénink jsme zažívali obrovskou srandu.
Poslední trenér, který mě strašně moc naučil, je Mirek Zedník. Vedl nás v dorostu v Horní Suché. Když jsem přešel do mužů, Mirek hrál za Bludovice ještě stopera. Stáhnul si mě tam na sezónu. Hrál jsem tehdy v útoku s Martinem Baránkem a legendami Horní Suché, kteří tam dohrávali kariéru. Později mě Mirek trénoval u nás v Suché i v mužích. I když naše vztahy nebyly z počátku ideální, časem jsem pochopil, že to se mnou myslí dobře a začal jsem mu naslouchat a brát si jeho rady k srdci. Když mi něco řekl či poradil, tak jsem se nad tím skutečně zamyslel. I když mi občas vyhrožoval, že jestli dam ještě někomu v zápase housle, tak mě okamžitě vystřídá. Já je nasadil proti hráči asi po 2 minutách, co mi to řekl, ale Mirkovi nezbývalo nic jiného, než už se tomu jedině smát . Mirek je výborný a správný chlap se srdcem, nejen pro fotbal, na pravém místě. I když nás netrénuje (což mě mrzí), máme i nadále výborný vztah a často se vídáme.
Všichni trenéři, kteří mě od mala trénovali, měli jedno společné. Všichni mi říkali a říkají dodnes jednu větu.: „Robine o klíčků méně!“ 
Z hráčů co semnou hráli, mě nejvíce ovlivnil zkušený pravý záložník Tomáš Zima a zabiják v útoku Martin Baránek. Mí dobří kamarádi a skvělí kluci. Převzal jsem od nich strašně hodně zkušeností.
 
MÁŠ NĚJÁKÉHO OBLÍBENÉHO HRÁČE, FOTBALOVÝ VZOR?
Mým vzorem byl od mala Raul Gonzáles Blanco. Útočník a kapitán mého oblíbeného týmu Reálu Madrid. Potom to byl Cristiano Ronaldo. Dodnes jím je a stále ho obdivuji. Dokázal celému světu, že i kluk z chudé rodiny a malé vesnice dokáže tvrdou dřinou a disciplínou cokoliv. Líbí se mi také typ hráčů, jakým je např. Alexis Sanchez nebo Eden Hazard.
 
JAKÝ JE TVŮJ FOTBALOVÝ CÍL, ČEHO BYS CHTĚL DOSÁHNOUT?
Je mi 28 let, mám špatná záda a kolena, takže toho už moc nedokážu. Avšak mým reálným cílem je s Horní Suchou postoupit do vyšších soutěží. Později bych se chtěl věnovat trenérství.
 
A JAK SE TÉTO PRO SPORT NEPŘEJÍCÍ DOBĚ UDRŽUJEŠ V KONDICI?
Momentálně mě trápí tříslo a snažím se udržovat cvičením, když to jinak ani nejde.
 
CO BY JSI CHTĚL VZKÁZAT NAŠIM FANOUŠKŮM?
Určitě to, aby jich chodilo co nejvíc a byli věrní i když se nedaří. V tu chvíli je potřebujeme nejvíc. Také bych vzkázal fanouškům, kteří mají děti a přemýšlí nad jejich budoucností, aby je dali na fotbal. Na fotbale se děti naučí nejen hrát. Naučí se také disciplíně, kterou využijí v životě. Získají spoustu přátel pro celý život. O tom fotbal je, když makáte společně na hřišti, to pouto přátelství vznikne mezi kluky strašně silné.
V ROCE 2021 OSLAVÍ NÁŠ FOTBALOVÝ KLUB 90 LET SVÉ EXISTENCE, MÁŠ PRO NĚJ NĚJAKÉ PŘÁNÍ?
 
Přeji klubu, aby se konečně postoupilo. Snažíme se o postup dost dlouho a je nejvyšší čas dostat Horní Suchou zpátky na vrchol, tam, kam patři :)

10.02.2021

PAVOL SÝKORA OSLAVIL SEDMDESÁTINY

PAVOL SÝKORA OSLAVIL SEDMDESÁTINY

70. narozeniny slaví 8. 2. hornosušský fotbalista a trenér Palo Sýkora. Fotbalisté Horní Suché přejí Paľkovi pevné zdraví a mnoho úspěchů v dosavadním sportovním i osobním životě.
 
Rodák z Trenčína, kde také začínal s fotbalem, se do Horní Suché dostal přes Duklu Kroměříž, Iskru Partizánské a tehdy druholigovou NH Ostrava v roce 1979. Působil zde jako hráč i trenér. V letech 1984 a 1988 získal v dresu DPG Horní Suchá titul mistra Československa v sálovém fotbale. Působil také jako trenér reprezentace ČR v sálovém fotbale.
 
V současnosti trénuje hornosušský mladší dorost a je domovníkem na našem fotbalovém stadionu.
 
Palo, všechno nejlepší!

05.02.2021

STANISLAV RYT - ROZHOVOR S ODCHOVANCEM

STANISLAV RYT - ROZHOVOR S ODCHOVANCEM

Standa Ryt hraje v Horní Suché od svých deseti let. Hbitý štírek s výbornou technikou je vzorem věrnosti. Přes jeho nesporné herní kvality je věrný svému mateřskému klubu TJ Depos Horní Suchá. Hraje zde od roku 2006, postupně přešel od mladších a starších žáků přes dorost až po muže, v jejichž dresu dělá divákům radost již čtvrtou sezónu. Je podporován svou rodinou, jeho rodiče většinou na hornosušském stadionu nechybí - hraje totiž Suchá a Standa v jeiím dresu...
 
• STANDO, JAKÉ BYLY TVÉ FOTBALOVÉ ZAČÁTKY?
Na mé fotbalové začátky nevzpomínám moc dobře vzhledem k tomu, že jsem byl o dost menší a hubenější než ostatní. Bylo těžké se prosadit, ale postupem času jsem se s tím naučil pracovat. Čím déle jsem hrával, tím lépe jsem se naučil používat své nedostatky, spíše k rychlosti na hřišti. Po pár letech od začátku hraní bych už dokázal říct, že jsem byl sám se sebou spokojený.
• KDO TĚ K FOTBALU PŘIVEDL?
Shodou okolností kamarádi na základní škole. Bylo mi přibližně 10 let, když jsem si poprvé pořádně kopl do balonu. Fotbal mě velmi zaujal a bavil. Díky tátovi jsem u toho zůstal, protože kdysi hrával taky a podporoval mě.
• UŽ V MLADŠÍCH ŽÁCÍCH A V PODSTATĚ DO DNES JSI BYL VŽDY NEJHUBENĚJŠÍ ZE VŠECH OVŠEM VÝBORNĚ TECHNICKY VYBAVENÝ, POVAŽUJEŠ SVOU SUBTILNÍ POSTAVU ZA VÝHODU NA HŘIŠTI NEBO TO BYL A JE TVŮJ HANDICAP?
(haha) Docela jsem tuhle otázku čekal. Celkem mě pobavila, když jsem ji začal číst. No asi bych to nenazval jako handicap, spíše z mé zkušenosti bych řekl, že se s tím člověk musí sám poprat a naučit se s tím hrát, aby to mohl dobře využít na hřišti. Na druhou stranu je to i velká výhoda, protože jsem rychlý a hbitý.
• V HORNÍ SUCHÉ HRAJEŠ CELOU SVOU KARIÉRU, JE NĚJAKÉ OBDOBÍ, NA KTERÉ VZPOMÍNÁŠ NEJRADĚJI?
Určitě se jich najde spousta. Nejraději ale vzpomínám na dobu v dorostu, kde jsme měli super partu a hlavně trenéry, které rád zmíním, a to: Marek Szelong, Tomáš Koneš a Roman Raš. Na tohle období vzpomínám nejraději, protože nám trenéři předali hodně zkušeností do dalších let.
• JE NĚCO CO JE V NAŠEM FOTBALOVÉM KLUBU NA DOBRÉ ÚROVNI, ČÍM SE PODLE TEBE MŮŽE KLUB POCHLUBIT, A NAOPAK CO BY JSI V KLUBU ZMĚNIL K LEPŠÍMU?
Myslím si, že v našem fotbalovém klubu je vše na úrovni, jak od přípravek tak až po muže. Klub se určitě může pochlubit tím, že 90 let funguje bez jakékoliv pauzy. Neměnil bych asi nic.
• SETKAL SES VE SVÉ KARIÉŘE S NĚJAKÝM SPOLUHRÁČEM NEBO TRENÉREM, KTERÝ TĚ NĚJAK VÝZNAMNĚ OVLIVNIL?
Můžu říct, že mi hodně pomohli kluci, se kterými jsem hrál v dorostu, např. Ladislav Vrbacký, Patrik Szelong, Honza Chromík a další, kteří ovlivnili mou hru tím, že jsme se scházeli i mimo tréninky a chodili jsme hrát fotbal i na jiná hřiště. Z trenérů určitě Marek Szelong, ten mi dal do fotbalu nejvíce zkušeností.
• MÁŠ NĚJÁKÉHO OBLÍBENÉHO HRÁČE, FOTBALOVÝ VZOR?
V dětství jsem jich měl spoustu, třeba Lionel Messi nebo Fernando Torres. Teď už jen Marco Reus z Borussie Dortmund.
• JAKÝ JE TVŮJ FOTBALOVÝ CÍL, ČEHO BYS CHTĚL DOSÁHNOUT?
Můj fotbalový cíl byl vždy hrát někde ve vyšší lize, myslím si, že to byl nebo je cíl každého, kdo hraje fotbal. Teď momentálně je mým jediným cílem, aby skončila pandemie Covid a my jsme s klukama postoupili!
• A JAK SE TÉTO PRO SPORT NEPŘEJÍCÍ DOBĚ UDRŽUJEŠ V KONDICI?
Vzhledem k tomu, že mám docela fyzicky náročnou práci, tak více méně tam. Někdy si zajdeme s přítelkyní na hory, nebo si zajdu zaběhat.
• CO DĚLÁŠ, KDYŽ ZROVNA NEJSI NA HŘIŠTI NEBO V PRÁCI?
Abych pravdu řekl, sedím doma na gauči a dívám se na televizi (haha). Ale jak už jsem zmínil v předchozí otázce, většinou ty hory a běhání.
• V ROCE 2021 OSLAVÍ NÁŠ FOTBALOVÝ KLUB 90 LET SVÉ EXISTENCE, MÁŠ PRO NĚJ NĚJAKÉ PŘÁNÍ?
Určitě bych rád popřál jen a jen to nejlepší do dalších let.
Stando, děkuji za rozhovor.
Také děkuji a zdravím všechny naše fanoušky.

01.02.2021

ADAM ŠEVČÍK - ROZHOVOR S KLUBOVÝM ODCHOVANCEM

ADAM ŠEVČÍK - ROZHOVOR S KLUBOVÝM ODCHOVANCEM
Další ze série rozhovorů s odchovanci TJ Depos Horní Suchá, kteří to dotáhli až do mužského týmu. O svých cílech, ambicích a cestě od mladší přípravky až do mužů Vám sdělí v rozhovoru klubový odchovanec a srdcař Adam Ševčík.
 
Adam Ševčík – buldok, který neuhne ze žádného souboje. Od svých osmi let poctivě pracuje na svých fotbalových dovednostech v našem klubu. Na konci dorosteneckého věku, zkoušel štěstí v sousedním klubu v Havířově, kde se mu nepodařilo více prosadit do Divizního mužstva mužů a tak se vrátil zpět, kde se učil fotbal hrát. Taky jsme ho pro naše fanoušky trochu vyzpovídali.
 
• ADAME, JAK VZPOMÍNÁŠ NA SVÉ ZAČÁTKY?
Ano, bylo to jedno z nejlepších období, na které velice rád vzpomínám. I když se mi ze začátku úplně nedařilo, měli jsme super partu kluků a trenéry, kteří mi pomáhali, abych se fotbalově zlepšoval.
 
• JAK SES K FOTBALU VLASTNĚ DOSTAL?
K fotbalu mě přivedl trenér Patrik Goj. Od mala jsem chodil s jeho synem na školní hřiště hrávat fotbal a on se mně jednou zeptal, jestli bych nechtěl chodit pravidelně trénovat a hrát za Horní Suchou. Mně se ten nápad zalíbil a tak jsem začal jezdit do Suché. Velké díky patří také moji mamce, která mě podporovala a pravidelně vozila všude na tréninky a zápasy.
 
• OD MALIČKA JSI HRÁL V NAŠEM KLUBU. JAK HODNOTÍŠ PRÁCI S MLÁDEŽÍ V HORNÍ SUCHÉ, KTEROU JSI VLASTNĚ CELOU ABSOLVOVAL?
Zpětně když se nad tím zamyslím, můžu říct, že s prací trenérů, kteří se podíleli na mých fotbalových krůčcích, můžu být spokojený. Také lidi kolem nás, kteří jakkoli pomáhali u naší přípravy v klubu, byli fajn.
 
• NEPŘEMÝŠLEL JSI NĚKDY NAD MOŽNOSTÍ, ŽE BYL SES MOHL TAKÉ PODÍLET V BUDOUCNU NA PŘÍPRAVĚ JAKO TRENÉR?
Ano přemýšlel, ale domnívám se, že momentálně jsem na to ještě mladý. Později bych se určitě chtěl zapojit a zkusit předávat zkušenosti malým fotbalistům.
 
• JE NĚJAKÝ HRÁŘ, JEHOŽ HRU OBDIVUJEŠ?
Můj největší fotbalový vzor je Milan Baroš. Je neuvěřitelné, co v životě dokázal. Také obdivuji hru Španělského obránce Sergio Ramose.
 
• KDYŽ SE OHLÉDNEME NA TVÉ PŮSOBENÍ U INDIÁNŮ V HAVÍŘOVĚ, JAK NA TOTO OBDOBÍ NAHLÍŽÍŠ?
Za možnost zkusit si to, jsem rád. Byla to pro mě obrovská zkušenost, co se týče tréninku i zápasu. Mohl jsem si porovnat jak je to z výkonností hráčů v Divizním týmu. Odehráli jsme hodně zápasů s velice kvalitními soupeři, jako byl třeba Baník, Třinec nebo Rakouský tým Mauerwerk. Načerpal jsem v tomto období spoustu zkušeností.
 
• VNÍMAL JSI NĚJAK ROZDÍL PŘI PŘECHODU S DOROSTENECKÉ DO MUŽSKÉ KATEGORIE?
Tento rozdíl jsem poznal v divizní soutěži v Havířově, kde je úplně jiné tempo hry. V mužském fotbalu není na vše tolik času, jak v dorostu. Osobní souboje jsou důraznější.
 
• TEĎ JSI STABILNÍM ČLENEM KÁDRU MUŽŮ HORNÍ SUCHÉ. JAKOU MÁŠ VIZI, CÍLE A AMBICE?
Myslím si, že cíl každého hráče by měl být stejný, a to postoupit do vyšší soutěže.
Mám přání si v Suché zahrát s kvalitnějšími soupeři.
 
• JAK PROŽÍVÁŠ MOMENTÁLNÍ PANDEMICKOU SITUACI A JAK SE UDRŽUJEŠ V TÉTO NEPŘÍJEMNÉ DOBĚ V KONDICI?
Je to opravdu špatná situace a doufám, že to rychle skončí a budeme moci se znovu všichni setkat na hřišti. Snažím se pravidelně chodit běhat a chodit po horách, abych neztratil fyzickou kondici.
 
• KDYŽ ZROVNA NEJSI NA HŘIŠTI, JAK TRÁVÍŠ SVŮJ VOLNÝ ČAS?
Volný čas se snažím trávit různě se svými nejbližšími a třeba i sportovně.
 
• V TOMTO ROCE SLAVÍ NÁŠ KLUB VÝROČÍ 90 LET OD ZALOŽENÍ, MĚL BY PRO NĚJ NĚJAKÉ PŘÁNÍ?
Do budoucna bych chtěl popřát klubu co nejvíce úspěchů, ať se fotbal v Horní suché dál rozrůstá a aby své výročí mohl oslavit, pokud to situace dovolí.
 
Adame, děkuji za rozhovor.
28.01.2021

JAKUB PIETRASZ - ROZHOVOR S KLUBOVÝM ODCHOVANCEM

JAKUB PIETRASZ - ROZHOVOR S KLUBOVÝM ODCHOVANCEM
Rozhovor s odchovanci TJ Depos Horní Suchá v dresu mužů - Jakub Pietrasz.
JAKUB PIETRASZ
Kuba Pietrasz neboli Kubišta, jak mu všichni říkají, je vytáhlý záložník, který hraje v dresu mužů Horní Suché už 7 sezón. K fotbalu ho přivedla sestra Lenka, která hrála za starší žáky. Kubišta si na hřišti zjednává přirozený respekt díky své postavě, ale také kvalitní hře. Je také známý tím, že pro ostrý zákrok nejde nikdy daleko. Aby si vybudoval současnou pozicí lídra, musel na sobě tvrdě pracovat. Kubišta dělá se svým spoluhráčem Romanem Kubjátem na dráze pro SŽDC. Je svobodný, ale má přítelkyni.
KUBO, JAKÉ BYLY TVÉ FOTBALOVÉ ZAČÁTKY?
S fotbalem jsem začal když mi bylo 13-14 let, tehdy jsem neměl žádné koníčky. Fotbal mi nic neříkal a ani mě v začátcích nebavil. Paradoxně jsem však měl poctivou docházku, možná i díky toho, že jsem tam chodil se sestrou, která v Suché hrála a vedla si mezi kluky obstojně. Mnozí si zahráli se svými bratry nebo v mužské kategorii s otci, já se sestrou, takže to byla taková rarita(smích).
KDO TĚ K FOTBALU PŘIVEDL?
V místní hospodě si k mému tátovi přisedl tenkrát čerstvě zvolený trénér starších žáků, Radim Chromík. Ptal se na mě, jestli by mě nechtěl přivést na fotbal. Otec však vylíčil tehdy pravdu, že k tomu nemám žádný vztah, že jsem tzv. dřevěné kopyto. Nicméně po čtyrech Radimem koupených pivech, bylo ujednáno, a tak jsem začal.
S FOTBALEM JSI ZAČAL POMĚRNĚ V POZDNÍM VĚKU, CÍTIŠ DÍKY TOMU NA SOBĚ NĚJAKÝ HANDICAP?
Tak určitě, když se začíná v takovém pozdním věku, tak se teprve člověk učí základy, které měli mnozí už z mladších kategorií. To, co jsem však nedoháněl technikou a šikovností, jsem se snažil nadehnat poctivostí, fyzičkou a později tvrdostí. Zkrátka talent jsem neměl,tak jsem makal...
V HORNÍ SUCHÉ HRAJEŠ CELOU SVOU KARIÉRU, JE NĚJAKÉ OBDOBÍ, NA KTERÉ VZPOMÍNÁŠ NEJRADĚJI?
Měl jsem mnoho trenérů, každý mi něco dal, ale nejlepší bylo období v dorostu, pod vedením Mirka Zedníka a Davida Jeziorského, jak už zmínil Roman Kubját. Teprve díky této dvojici mě fotbal začal bavit
, a já se začal zlepšovat.
SETKAL SES VE SVÉ KARIÉŘE S NĚJAKÝM SPOLUHRÁČEM NEBO TRENÉREM, KTERÝ TĚ NĚJAK VÝZNAMĚ OVLIVNIL?
Z řad trenérů to byli již zmiňovaní Mirek Zedník a David Jeziorský. Z hráču bych mohl jmenovat celou sestavu, ale zmínil bych Romana Kubjáta, protože je to pro mě vzor poctivosti a slušnosti, a taky proto, že spolu fotbal nejvíce probíráme, jak na trénincích, v práci, tak i ve volném čase.
MÁŠ NĚJÁKÉHO OBLÍBENÉHO HRÁČE, FOTBALOVÝ VZOR?
Jirka Luňák, je to dříč. Z těch, se kterými jsem měl tu čest si zahrát, byli Tomáš Zima a Martin Baránek. Tahle dvojice mě mentorovala.
V TÝMU MUŽŮ HORNÍ SUCHÉ PATŘÍŠ SPOLU S ROMANEM KUBJÁTEM K SLUŽEBNĚ NEJDÉLE HRAJÍCÍM, KDY JSI MUŽÍCH ZAČAL HRÁT A JAKÉ MÁŠ DALŠÍ CÍLE?
V mužích jsem začal sezónu 2013/2014. Byl to pro mě těžký rok, snažil jsem se prosadit do sestavy, kádr byl široký, hrálo v něm plno šikovnějších a zkušenějších borců. Makal jsem na trénincích dál, až se úsilí vyplatilo. Po roce a půl jako náhradník, jsem se dostal do základní sestavy. Od té doby hraju s malými zádrhely stabilně a fotbal mě stále baví. Makat jsem nepřestal.
A JAK SE, V TÉTO PRO SPORT NEPŘEJÍCÍ DOBĚ, UDRŽUJEŠ KONDICI?
Aktuálně léčím drobné zranění, ale jinak chodím běhat a doma posiluji.
CO DĚLÁŠ, KDYŽ ZROVNA NEJSI NA HŘIŠTI NEBO V PRÁCI?
Relaxuji, zahraju si na konzoli. Chodíme s přítekyní a malým na výlety. To, co nám tato doba umožňuje.
V ROCE 2021 OSLAVÍ NÁŠ FOTBALOÝ KLUB 90 LET SVÉ EXISTENCE, MÁŠ PRO NĚJ NĚJAKÉ PŘÁNÍ?
Určitě musím zmínit mnohokrát opěvovaný postup do vyšší soutěžě, protože tam klub s takovým zázemí patří. Takže sto lat, sto lat, nechť žije...
Kubo, děkuji za rozhovor.